νηλεγής

νηλεής

Νηλείδης
νηλεής, ής, ές :
1 act. impitoyable, Il. 9, 497, etc. ; Hés. Th. 456, 765 ||
2 pass. qui n’inspire pas de pitié, qu’on ne pleure pas, Soph. Ant. 1197 ||
E Épq. νηλειής, Hh. Ven. 245 ; Hés. Th. 770 ; A. Rh. 4, 476, etc.
Étym. νη-, ἔλεος.