ἱρεύω

Ἱρή

ἱρηΐη
Ἱρή, ῆς () Hirè (litt. la ville sainte) :
1 v. de Messénie, Il. 9, 150, 292 ||
2 v. de Syrie, Luc. Syr. 1, 10.
Étym. fém. ion. d’ἱερός.