Νηληϊάδης

Νηλήϊος

Νηληΐς
Νηλήϊος, α, ον, de Nélée, Il. 2, 20 ; 11, 597, etc. ||
E Fém. épq. -η, Il. 11, 507 ; ou -ος, Il. 11, 682 ; Od. 4, 639.
Étym. Νηλεύς.