Νηρεύς
ΝηρηΐνηΝηρεύς, έως
(ὁ) Nèrée
(Nérée) fils de Poseidôn, père des
Néréides, Hh. Ap. 19 ; Hés. Th. 240, etc. ||
E Voc. Νηρεῦ, Nonn. D. 10, 111 ; Orph.
H. 23,
etc. ; gén. épq. et
ion. Νηρῆος, Hh. Ap. 319 ; Hés. Th. 240, etc. ; ou -έος, Pd. P. 3, 163 ; Eur. Ion 1082, etc. ; dat. épq. Νηρέϊ,
Nonn. D.
21, 131, etc. ; ou -ῆϊ, Call. H. 1, 40 ; Nonn. D. 20, 395, etc. ;
acc. épq. -ῆα,
Nonn. D.
9, 84, etc.
Étym.
probabl. pré-grec.