φοιϐάω-ῶ

Φοίϐειος

Φοίϐη
Φοίϐειος, α, ον :
1 qui concerne Phœbus, de Phœbus, Hdt. 6, 61 ; Eur. fr. 859 ||
2 p. suite, inspiré par Phœbus, d’où inspiré, prophétique, Eur. Ph. 233 ||
E Fém. -ος, Eur. Ion 461 ; ion. Φοιϐήϊος, Hdt. l.c. ; Eur. I.A. 756.
Étym. Φοῖϐος.