Ποσειδώνιος

Ποσειδωνοπετής

ποσθαλίσκος
Ποσειδωνο·πετής, ής, ές, envoyé par Poseidôn, propr. « tombé de Poseidôn », Œnom. (Eus. P.E. 234b).
Étym. Ποσειδῶν, πίπτω.