ἀκλινής
ἀκλινῶςἀ·κλινής, ής, ές
[ῐ]
1 qui ne penche pas,
droit, Plat. Phæd. 109a ; Anth. 10, 11 ; p. suite, ferme,
Nonn. D.
7, 331 ; fig.
ferme, stable, Anth. 12, 158 ; Luc. Dem. enc. 43 ||
2 fixe, immobile,
Nonn. D.
35, 11 ||
3 horizontal, Héron 244 ||
Cp. -έστερος, Syn. Ep. 56, 191b.
Étym.
ἀ, κλίνω.