ἀντιζυγία

ἀντίζυγος

ἀντιζυγόω-ῶ
ἀντί·ζυγος, ος, ον [] qui fait contrepoids ou pendant, correspondant, Arstt. P.A. 3, 4, 15 ; Plut. M. 723c.
Étym. ἀ. ζυγός.