ἀφειδής

ἀφειδία

ἀφειδῶς
ἀφειδία, ας () [ᾰφ] action de ne pas épargner, d’où :
1 prodigalité, profusion, Plat. Def. 412c ; Plut. M. 762d ||
2 traitement rigoureux, NT. Col. 2, 23.
Étym. ἀφειδής.