ἄφενος (τὸ) [ᾰ] (seul. nom. et acc. sg. dans Hom.) richesse, biens, abondance, Il. 23, 299 ; Od. 14, 99 ; joint à πλοῦτος, Il. 1, 171. Étym. p.-ê. R. indo-europ. *h₂bhen-, riche ; v. le suiv. et ἄφνος, ἀφνειός, ἀφνεός.