ἀπρεπίη

ἀπρεπῶς

ἄπρηκτος
ἀπρεπῶς, adv. d’une manière inconvenante, Plat. Phædr. 274b ||
Cp. -έστερον, Hdn 3, 13, 3 ||
E Ion. ἀπρεπέως, Hh. Merc. 272.
Étym. ἀπρεπής.