ἀπρομήθητος

ἀπρονόητος

ἀπρονοήτως
ἀ·προνόητος, ος, ον :
I pass.
1 non prémédité, Arstt. M. mor. 2, 6, 42 ||
2 non examiné ou exploré d’avance, Pol. 3, 48, 4 ; 4, 5, 5 ||
II act. imprévoyant, inconsidéré, Xén. Hell. 5, 3, 7 ; avec le gén. Luc. Bis acc. 2.
Étym. ἀ, προνοέω.