Ἄριζος

ἀριήκοος

Ἀριηνοί
ἀρι·ήκοος, ος, ον []
1 dont on entend beaucoup parler, célèbre, Call. Del. 308 ||
2 qui entend ou écoute facilement, docile, A. Rh. 4, 1707.
Étym. ἀρι-, ἀκούω.