ἀρθρόω-ῶ

ἀρθρώδης

ἀρθρωδία
ἀρθρώδης, ης, ες :
1 bien ajusté, Xén. Cyn. 4, 1 ; Arstt. Physiogn. 5, 8 ||
2 articulé, Arstt. P.A. 3, 4, 26 ; au cp. -έστερος.
Étym. ἄρθρον, -ωδης.