δυναμικός
δύναμιςδυναμικός, ή, όν
[ῠᾰῐ]
1 puissant,
efficace : πρός τι, Pol. 22, 21, 4 ;
κατά τι, Pol.
37, 3, 3, pour qqe ch. ; abs. Th. Metaph. 4 ; Chrysipp. (Plut. M. 1036e) ||
2 fort, en parl. de la force du corps, Pol. 6, 5, 9 ; en parl. de vin, Ath.
26b ;
Geop. 6, 2, 3 ;
7, 3, 2, etc.
||
Cp. -ώτερος, Chrysipp.
l. c. ; Pol.
5, 11, 3 ; 6, 50,
4 ; etc. Sup. -ώτατος, Pol. 6, 5, 9 ; 37, 3, 3 ;
Ath. 26b.
Étym.
δύναμις.