ἐκ·δύνω [
ῡ]
(
seul. prés. et
impf.) se dépouiller de,
acc.
Od. 1, 437
(
impf. 3 sg. poét. ἔκδυνε) ;
Arstt.
H.A. 5, 17
(
prés. ἐκδύνουσι) ;
Spt.
Prov. 11, 8
(
prés. ἐκδύνει)
||
Moy. m. sign. Orph. Arg. 240 (impf. 3 pl. poét. ἐκδύνοντο).
Étym.
cf. ἐκδύω.