εὐηθικῶς

εὐήθως

εὐήκης
εὐήθως, adv. bonnement, simplement, Plat. Phæd. 100d ||
Cp. εὐηθέστερα, Plat. Pol. 276e ; sup. εὐηθέστατα, Eur. Andr. 625.
Étym. εὐήθης.