κομϐόω-ῶ

κομέω-ῶ

κόμη
κομέω-ῶ, ion. c. κομάω, Hdt. 4, 168, etc.
κομέω-ῶ :
1 prendre soin de, soigner, acc. Il. 8, 109, etc. ; Od. 6, 207, etc. ; Hh. Ap. 236 ||
2 p. suite, entretenir, nourrir, Hés. O. 602 ; A. Rh. 1, 780 ||
E Impf. itér. épq. κομέεσκον, Od. 24, 390.
Étym. R. indo-europ. *ḱemh₂-, se fatiguer, cf. κάμνω.