μεσαϐόω

μεσάγκυλον

μεσάγκων
μεσ·άγκυλον, ου (τὸ) [] javelot qu’on lance à l’aide d’une courroie placée au milieu, Eur. Ph. 1141, Andr. 1133 ; Mén. (Plut. M. 547c) ; Pol. 23, 1, 9.
Étym. μέσος, ἀγκύλη.