νάσσε

νάσσω

Νάστης
νάσσω, att. νάττω (f. inus., ao. ἔναξα, pf. inus., pf. pass. νένασμαι, postér. νέναγμαι)
1 presser, fouler, acc. Od. 21, 122 ||
2 p. suite, bourrer, emplir, encombrer, Ar. Eccl. 840 ; Hippoloch. (Ath. 130b) ; Nic. Th. 952 ||
E Pf. pass. νέναγμαι, d’où 3 sg. pl. q. pf. νένακτο, Jos. B.J. 1, 17, 6.