ὀξυγωνιότης

ὀξυδερκής

ὀξυδερκία
ὀξυ·δερκής, ής, ές []
1 qui a le regard perçant, Hdt. 2, 68 ; Luc. V. auct. 26 ||
2 act. qui rend la vue perçante, Diocl. (Ath. 46d) ; Diosc. 5, 6 ||
Cp. -έστερος, Luc. l. c. ; Ath. 250e ; sup. -έστατος, Hdt. l. c. ; Arstt. Mir. 58.
Étym. ὀ. δέρκομαι.