παλαιοφανής

παλαιόφρων

παλαιόω-ῶ
παλαιό·φρων, ων, ον, gén. ονος, dont l’esprit n’est pas novice, expert, expérimenté, Eschl. Eum. 838, Suppl. 593.
Étym. π. φρήν.