παραϐοήθεια

παραϐοηθέω-ῶ

παραϐοήθημα
παρα·ϐοηθέω-ῶ :
1 porter secours, abs. Ar. Eq. 257 ; Thc. 3, 22 ; Xén. Hell. 1, 1, 6 ; τινι, Thc. 1, 47 ; Antiph. (Com. fr. 3, 134) ; πρός τινα, Pol. 2, 54, 10, à qqn ||
2 porter secours à son tour ou d’un autre côté, Plat. Rsp. 572e.