περδικικός

περδίκιον

περδίκιος βοτάνη
περδίκιον, ου (τὸ) [ῑκ]
1 petite perdrix, perdreau, Eub. et Ephipp. (Com. fr. 3, 268 ; 334) ||
2 pariétaire (d’ord. ἑλξίνη) plante, Th. H.P. 1, 6, 11.
Étym. πέρδιξ.