φυσαλίς

φύσαλος

φυσάριον
φύσαλος, ου () [ῡᾰ]
1 sorte de crapaud venimeux, Luc. Philops. 12 ||
2 sorte de poisson venimeux, El. N.A. 3, 18 ||
3 cétacé, Opp. H. 1, 368 ; El. N.A. 9, 49.
Étym. φυσάω.