προφωνέω-ῶ

προχαίρω

προχαλάω-ῶ
προ·χαίρω :
1 se réjouir d’avance, Plat. Phil. 39d ; Orph. H. 85, 9 ||
2 à l’impér. 3 sg. προχαιρέτω, Eschl. Ag. 251, qu’il soit heureux auparavant, c. à d. à quoi bon s’en occuper d’avance ?