πρόγαστρος

προγάστωρ

προγελάω-ῶ
προ·γάστωρ, ορος (ὁ, ἡ) au ventre énorme, Str. 199 ; Luc. Nec. 11 ; Anth. App. 321 ; en parl. d’un vase, Antiph. (Com. fr. 3, 132).
Étym. π. γαστήρ.