προσορατός

προσοράω-ῶ

προσοργίζομαι
προσ·οράω-ῶ (f. προσόψομαι, ao. 2 προσεῖδον, etc.) regarder, acc. Soph. Tr. 842, Ant. 764, etc. ; Plat. Phædr. 250e ||
Moy. m. sign. Soph. O.C. 244 ||
E Dor. ποθόρημι, Thcr. Idyl. 6, 22 ; inf. ποθορῆν, Anth. 9, 604 ; inf. ao. 2 dor. ποτιδεῖν, Thcr. Idyl. 3, 39.