σχοινοτενής
σχοινοτενῶςσχοινο·τενής, ής,
ές :
I tendu comme une corde,
d’où :
1 en droite ligne, droit,
Hdt. 1, 189,
199 ; 7, 23 ||
2 étendu, allongé,
prolixe, Philstr. 747 ||
II fait de jonc tendu,
tressé de jonc, Anth. 6, 5.
Étym.
σχοῖνος, τείνω.