συνημερευτής

συνημερεύω

συνημερόω-ῶ
συν·ημερεύω :
1 passer la journée ensemble, Plat. Conv. 217b, Phædr. 240c ||
2 p. suite, vivre avec : τινί, Xén. Mem. 1, 4, 1 ; Arstt. Nic. 8, 5, 2, etc. ; μετά τινος, Arstt. Nic. 9, 4, 9, avec qqn.
Étym. σύν, ἡμέρα.