τετράωτος

τετρεμαίνω

τέτρημαι
τετρεμαίνω (seul. prés. et impf.) frissonner, Ar. Nub. 294, 374 ; Hpc. 663f ; Xénarq. (Ath. 569c).
Étym. τρέμω, avec redoubl.