θηλύτοκος

θηλυφανής

θηλυφθόριον
θηλυ·φανής, ής, ές [ῠᾰ]
1 qui a l’air d’une femme, Plut. Thes. 23 ||
2 de femme, féminin, Anth. 11, 285.
Étym. θ. φαίνω.