ζυγίτης

ζυγῖτις

ζυγόδεσμον
ζυγῖτις [ῠῑτ] (seul. nom.) adj. f. qui préside aux unions (Aphroditè) Nicom. (Phot. Bibl. 144, 6) (cf. ζύγιος).
Étym. fém. du préc.