Κελάδων

Κελαιναί

κελαινεγχής
Κελαιναί, ῶν (αἱ) Kélænes, v. de Phrygie, sur une colline du même n. Hdt. 7, 26 ; Xén. An. 1, 2, 8, etc.
Étym. κελαινός.