Θρασυμήδης
ΘρασυμηλίδαςΘρασυ·μήδης (ὁ)
[ᾰῠ] Thrasymèdès :
1 fils
de Nestor, Il. 9, 81 ; 17, 705 ;
Od. 3, 414,
etc. ||
2 autres, Dém. 35, 6 Baiter-Sauppe, etc.
||
E Voc. Θρασύμηδες,
Q. Sm. 2, 268 ;
gén. épq. -έος,
Il. 14, 10 ;
Q. Sm. 2, 297 ;
acc. épq. -έα,
Il. 9, 81 ;
17, 705 ; Q.
Sm. 2, 267 ; en prose
-ην, Paus.
2, 27, 2 ; Apd.
1, 9, 9.
Étym.
cf. le préc.