ἀκρατής

ἀκράτητος

ἀκρατί
ἀ·κράτητος, ος, ον [ᾰτ]
1 non maîtrisé, Arstt. Meteor. 4, 7, 11 ||
2 qu’on ne peut maîtriser, immodéré, effréné, Hdn 1, 8.
Étym. ἀ, κρατέω.