Bailly.app
Signets
Paramètres
À propos
ἀποφυσητέον
ἀπόφυσις
ἀποφυτεία
ἀπόφυσις,
εως
(
ἡ
) [
ῠ
]
1
jeune pousse, rejeton,
Th.
H.P.
6, 4, 4 ;
Pol.
18, 1, 10
||
2
t. d’anat.
apophyse,
partie saillante des os à laquelle sont attachés les tendons,
Hpc.
Étym.
ἀποφύω
.