Bailly.app
Signets
Paramètres
À propos
ἀποστάτης
ἀποστατικός
ἀποστατικῶς
ἀποστατικός,
ή, όν
[
τᾰ
]
1
d’abcès,
d’où
prêt à suppurer,
Hpc.
767
e
,
830
f
||
2
disposé à faire défection, séditieux, rebelle,
Plut.
Rom.
7 ;
d’où
d’apostat
ou
d’apostasie,
Orib.
1, 396
.
Étym.
ἀφίστημι
.