ἀξιολόγως

ἀξιομάθητος

ἀξιομακάριστος
ἀξιο·μάθητος, ος, ον [μᾰ] digne d’être appris, Jambl. V. Pyth. p. 3 ||
Cp. -ότερος, X. Éph. (Stob. Fl. 4, p. 224 Mein.) conj.
Étym. ἄ. μανθάνω.