Δημόστρατος

δημοτελής

Δημοτέλης
δημο·τελής, ής, ές, accompli ou célébré au nom ou aux frais de l’État (sacrifice) Hdt. 6, 57 ; Plat. Leg. 935b ; Dém. 531, 25 ; (fête) Thc. 2, 15.
Étym. δ. τέλος.