ἔμπνευσις

ἐμπνευστός

ἐμπνέω
ἐμπνευστός, ή, όν, dans lequel on souffle, Nicom. Harm. 5, 8 ; ἐμπνευστὰ ὄργανα, Arstt. (Ath. 174c) instruments à vent.
Étym. vb. d’ἐμπνέω.