Ἐφέσια

ἐφέσιμος

Ἐφέσιος
ἐφέσιμος, ος, ον, dont on appelle devant une autre juridiction, Dém. 78, 28 ; ἐφ. δίκη, Arstt. fr. 414, 416 ; Luc. Im. 15 ; γνῶσις ἐφ. Dém. 78, 28, procès en appel.
Étym. ἐφίημι.