Bailly.app
Signets
Paramètres
À propos
ἐσχαρωτικός
ἐσχατάω
ἐσχατεύω
*ἐσχατάω
(
seul. part. épq.
ἐσχατόων
) [
χᾰ
]
1
être à l’extrémité,
Il.
2, 508, 616 ;
10, 206 ;
ἕσπερος ἐ.
Call.
Del.
174,
l’extrême couchant ||
2
avec idée de temps,
qui arrive enfin,
Man.
4, 459
.
Étym.
ἔσχατος
.