εὐκτικός

εὐκτικῶς

εὐκτίμενος
εὐκτικῶς, adv.
1 par un souhait, par une prière, Naz. 3, 160 f Migne ; Théon Prog. 100, 6 ||
2 à l’optatif, Suid. vo ἀγαπῴην.