ἐξαυτομολέω-ῶ

ἐξαυχενισμός

ἐξαυχέω-ῶ
ἐξ·αυχενισμός, οῦ () rébellion, litt. action d’ôter ou de faire effort pour ôter son cou du joug (cf. ἐκτραχηλίζω) Aqu. Nah. 3, 1.
Étym. ἐξ, αὐχήν.