γυμνόω-ῶ

γύμνωσις

γυμνωτέος
γύμνωσις, εως ()
I tr. action de mettre à nu, Plut. Cato ma. 20 ||
II intr.
1 nudité, Spt. Gen. 9, 22 et 23 ||
2 flanc droit non couvert (par le bouclier) Thc. 5, 71.
Étym. γυμνόω.