ὁμόζηλος

ὁμοζυγέω-ῶ

ὁμοζυγής
ὁμοζυγέω-ῶ []
I être attelé au même joug, Philstr. 841 ||
II fig.
1 travailler en commun, Clém. 90 ||
2 tr. manœuvrer d’accord avec une force égale, acc. Hld. 2, 2.
Étym. ὁμόζυγος.