κατακέρασις

κατακεραστικός

κατακεραυνοϐολέω-ῶ
κατακεραστικός, ή, όν, propre à tempérer, à adoucir par le mélange, Gal. 19, 696 ; avec le gén. Geop. 12, 19, 8.
Étym. κατακεράννυμι.