μεσοφανής

μεσόφθαλμος

μεσόφρυον
μεσ·όφθαλμος, ος, ον :
1 qui a un œil au milieu, Théodect. (Ath. 454e conj.) ||
2 dont les yeux sont de moyenne grandeur, Procl. Ptol. 3, 16, p. 202.
Étym. μ. ὀφθαλμός.