μυλωθρίς

μυλωθρός

μυλών
μυλωθρός, ός, όν []
1 qui concerne le travail de la meule, Aphth. fab. 13 ||
2 ὁ μ. maître d’un moulin, meunier, Dém. 1251, 5 ; Ath. 168a.
Étym. μύλη, ὠθέω.